Řeknu Vám, já tam nikdy nebyl,
tam, kde se nořej domy do mraků,
snad proto ještě nejsem debil,
já ještě nebyl v zemi zázraků.

Nebudu zpívat jak Bob Marley,
těžko bych sobě rozuměl,
nekoukej hloupě, z lahve nalej,
já bych to vážně asi neuměl.

Už nemusíme nosit rudý trenky,
nebudu proto zpívat Yesterday
a v každý sloce stokrát bejby,
ať se za velkou louží nezloběj.

Ta Coca Cola není zas tak super,
za housku s masem vážně dík,
i když to není blbej nápad,
Donalde, kam se hrabeš na knedlík.

Já jsem byl určenej, abych tady žil,
dával si ovar, křen a k tomu pivo pil.
Tam by ses povídaj jak prase v žitě měl,
já nechci před nikym sednout si na prdel.
Já nejsem z USA, já nejsem z USA,
já vážně nejsem z USA a snad se proto na mě nezloběj.

Možná bych měl tam velkej barák,
největší na Elm Street
a taky jedno drahý auto,
jako lord bych si tam mohl žít,

Někdy mě až z toho vážně jebe,
když pomyslim na tu pohodu,
jenže bych tam asi neměl tebe,
ani tu svou malou hospodu.

Věčně nám z cizejch zadků boty koukaj ven,
ještě se ukloníme, než tam zalezem.
Možná, že je tam teplo, ale hlavně smrad,
já už se nechci klanět, já chci rovně stát.